Nadměrný hluk – jak se chránit proti neviditelnému riziku

Poškození sluchu je 15. nejvážnějším pracovním rizikem na světě a postihuje přibližně 250 milionů zaměstnanců. Přečtěte si, jak hluk na pracovišti identifikovat, jaké jsou následky a jak se chránit.

Charakteristika hluku

Vyjadřuje se v decibelech, vyskytuje se všude kolem nás a většinou je nám nepříjemný. Hluk patří k rizikům, která nejsou na první pohled zřetelná, ale mohou způsobit vážné a trvalé následky. Už 85 decibelů může poškodit sluchový aparát při dlouhodobém vystavení.

Zvuk, nebo hluk?

Zvuk je vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidského sluchu od 20 Hz do 20 kHz. Šíří se pomocí zvukových vln.

Hluk je nežádoucí zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý dojem. Tento účinek je subjektivní (rušivé může být i tikání budíku) i objektivní (měřitelné poškození sluchu). Pro jeho měření se používá jednotka decibel (dB).

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanovuje nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a vibrací mimo jiné na pracovištích pro hluk:

Impulsivní. Hluk tvořený impulsem nebo jejich sekvencí. Zdrojem mohou být například výbuchy v lomech a dolech, demolice nebo střelba ze zbraní.
Ustálený. Hladina ustáleného hluku se v čase nemění o více než 5 dB.
Proměnlivý. Hladina proměnlivého hluku se v čase mění o více než 5 dB.

Jaká jsou rizika

Čím déle jste nadměrnému hluku vystavení, tím se riziko poškození sluchu zvětšuje. Nejhorším stupněm je celková ztráta sluchu. Riziko přitom nepodstupují jen zaměstnanci, kteří například přímo zacházejí s přístrojem, mnohdy stačí být pouze v jeho okolí.

Pro ty, kteří mají sluch už mírně poškozen může být riziko ještě větší a často dochází k rapidnímu zhoršení. Nehodu však může způsobit i horší komunikace na pracovišti způsobená nadměrným hlukem. Obecná poučka zní, že pokud nelze bez problému standardně komunikovat na 1 metr, hladina hluku je příliš vysoká.

Hluk ve větší nebo menší míře se vyskytuje téměř na všech pracovištích, ať už v zemědělství, výrobě, ve skladištích, textilním průmyslu, v dolech, na stavbách nebo při zpracování kovu či dřeva. Nejčastěji nadměrný hluk vychází z:

těžkých strojů,
při přepravě materiálů na pracovišti nákladními vozidly,
elektrického nářadí,
výrobních pásů,
pneumatického nářadí,
generátorů
nebo z ventilace.

Jak se riziko měří

Riziko pro zaměstnance začíná na hranici 80 dB. Hluchota potom hrozí od 90 dB. Nezáleží však jen na intenzitě. Při posuzování rizika vycházejícího z nadměrného hluku závisí na několika faktorech:

délce vystavení hluku,
vzdálenosti od zdroje,
frekvenci a výšce zvuku,
dalších faktorech, jako je věk, nemoci, genetika atd.

V případě překročení hladiny nadměrného hluku každý nárůst intenzity hluku o 3 decibely snižuje na polovinu maximální čas, po který by měl být tomuto hluku zaměstnanec vystaven.

Je těžké posoudit stanovit bezpečnou hladinu hluku, každý jedinec ji totiž má jinde. Obecně ale platí, že jakmile hladina hluku překročí 80 dB, může při dlouhodobém vystavení (déle než 8 hodin) způsobit poškození sluchu. Hluk v úrovni 100 decibelů může poškodit sluch už po 15 minutách.

Hladina 130 dB potom představuje pro lidský sluch hladinu bolestivosti. Od 140 dB vzniká akustické trauma.

Světová zdravotnická organizace doporučuje tyto hladiny hluku na pracovištích:

uzavřené kanceláře: 30 - 40 decibelů.
open office: 35 - 40 decibelů.
Laboratoře při běžném provozu: 35 - 50 dB.
Kontrolní stanice: 35 - 55 dB.
Výrobní haly: 65 - 70 dB.
Zdravotnictví: 30 - 45 dB.

Příznaky i následky mohou být různé

Jakmile se dlouhodobě vystavujete nadměrnému hluku, problémy mohou nastat rychle. Podle těchto příznaků poznáte, že je něco špatně:

zvonění v uších,
ztráta schopnosti slyšet vyšší zvuky,
pocit, že slyšíte tlumeně,
špatné vnímání konverzací na dálku nebo ve skupině,
potřeba zvyšovat hlasitosti televize nebo rádia,
přeslechnutí telefonu nebo domovního zvonku,
potíže určit, ze kterého směru přichází zdroj zvuku,
zvýšená potřeba koncentrace v případě naslouchání,
zvyšující se stres kvůli špatnému porozumění okolí.

Následky pak mohou být sluchové i mimosluchové.

Sluchové následky - akustické trauma (následek vysoce impulsivnho hluku) nebo oboustranná percepční nedoslýchavost (následek dlouhodobého vystavení intenzivnímu hluku)
Mimosluchové následky - vedlejší účinky jako jsou poruchy emocionální rovnováhy a celková podrážděnost, poruchy spánku, chronická únava, snížení imunity, kardiovaskulární onemocnění (vysoký krevní tlak), stresem podmíněná a psychosomatická onemocnění, zvýšený výskyt úrazů a nehod.

Vyhodnoťte rizika a chraňte se

Nejprve musíte identifikovat zaměstnance ,kteří pracují v riziku sluchové ztráty a definovat, jak dlouho jsou denně hluku vystaveni. Než se ale pustíte do výběru ochranných pomůcek, snažte se riziko hluku co nejvíce snížit.

Vypracujte návrh dispozice pracoviště.
Využívejte pracovních postupů, které neprodukují tolik hluku.
vybavujte zaměstnance nástroji, které vydávají co nejméně hluku.
snižte hluk technickými prostředky - zvukoizolační kryty, hlukové zástěny, protihlukové kabiny, speciální materiály, které pohlcují zvukové vlny.
omezte dobu, po kterou jsou zaměstnanci vysoké hladině hluku vystavení.
dodržujte správný režim práce a dobu odpočinku.

Podle zákona musí zaměstnavatel zaměstnance vybavit OOPP již od intenzity hluku 80 dB. Od 85 dB a více je povinen kontrolovat i jejich používání.

V naší nabídce najdete kvalitní ochranné pomůcky různých výrobců: