Jak na pořádnou ochranu proti pádu
V České republice se podle statistik ČSÚ každý rok v práci zraní asi 45 000 lidí. Způsobuje to nedodržování legislativních předpisů, nevyhovující ochranné prostředky nebo přílišné riskování? Možná všechno dohromady, ale velké riziko se skrývá také v podcenění. A u prací ve výškách to platí dvojnásob.
Kde začíná práce ve výškách
Podle odborného portálu pro BOZP - bozpinfo.cz - v roce 2016 došlo k 16 smrtelným úrazům na pracovišti po pádu z výšky. Minimálně v polovině těchto případů způsobilo pád špatné jištění a nepoužívání OOPP. Abyste se takových chyb vyvarovali, musíte nejprve vědět, kde vlastně výškové práce začínají.
Podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. se za práci ve výškách považuje už pracoviště v 1,5 m nad zemí.
Co podle vládního nařízení znamená práce ve výškách:
- Pokud pracoviště nebo komunikace leží 1,5 m nad úrovní okolí nebo volná hloubka přesahuje 1,5 m.
- Pokud se provádí práce na žebřících a pohyblivých pracovních plošinách ve větší výšce než 5 m.
Pokud pracoviště tyto podmínky splňuje, zaměstnavatel má povinnost zajistit ochranu. Ta se dělí na:
- kolektivní ochranu: zajištění proti pádu technickou konstrukcí - například zábradlí, poklopy, záchytná lešení, sítě,
- osobní prostředky ochrany proti pádu - postroje, lana, přilby a další.
Osobní prostředky přicházejí na řadu ve chvíli, kdy kolektivní ochranu nelze použít. To může způsobit délka trvání práce, rozsah prací, počet zaměstnanců nebo třeba riziko vzájemného ohrožení zaměstnanců.
Co dále říká legislativa
Práce ve výškách a nad volnou hloubkou mohou vykonávat pouze zaměstnanci, kteří jsou odborně a zdravotně způsobilí.
Zdravotní způsobilost pro práci ve výškách nad 10 m řeší vyhláška č. 79/2013 Sb. o pravidelných lékařských kontrolách pracovníků.
- Do 50 let věku jednou za 4 roky,
- nad 50 let věku jednou za 2 roky.
Odborně způsobilí zaměstnanci jsou pak takoví, kteří pravidelně absolvují školení o bezpečnosti a ochraně zdraví ve výškách a nad volnou hloubkou. Četnost školení stanovuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen určit povahu a rozsah školení, způsob ověřování znalostí a vést dokumentaci o prováděných školeních.
Všechny prvky ochrany proti pádu spadají pod evropskou směrnici 89/686/EHS kategorie III - chrání před smrtelným nebezpečím nebo nebezpečím, které může vážně či nenávratně poškodit zdraví.
Pravidla známe, jak na ochranu?
Postroje, lana, karabiny a další ochranné prostředky se navrhují podle typu pracovní činnosti a prostředí:
- rovné nebo šikmé střechy,
- práce ve vertikální poloze,
- lešení,
- tankovací nádrže,
- větrné elektrárnách nebo
- údržba různých strojů a zařízení.
Typu práce a místu odpovídají i různé stupně rizika Samotné ochranné prostředky tak někdy nestačí a bezpečnost se musí vyřešit komplexně na celém pracovišti. Takové řešení se skládá z těchto částí
- Kotevní body
- Záchranný postroj
- Spojovací prvek
- Evakuační plán
- Školení vzdělávání
Ochranné prvky se musí pravidelně kontrolovat, vyžaduje se revize OOPP minimálně 1× ročně. Tuto revizi musí provádět oprávněná osoba.
Pád z výšky na pracovišti může zavinit jedno malé škobrtnutí. Při nedostatečné ochraně může takový pád skončit velmi špatně. Už zmiňované fatální pády z roku 2016 způsobilo například: neuvázání se na pracovní plošině, nenošení přilby nebo uklouznutí při opravování střechy bez jištění. Tak nezaškobrtněte při řešení ochrany a raději kontaktujte odborníky.
Naši specialisté se postarají o vše od návrhu řešení záchytných systémů, kotvících bodů a výstupových tras přes projektovou dokumentaci a instalaci po revizi OOPP a školení ve vaší firmě.